Vítejte

Solo CD - r. 2008

Nové album Alana Bastiena



MIRKA SCHUSTEROVÁ  (Pražský Deník 25.7.2008)

V prvním červnovém týdnu vyšlo v Popronu dlouho avizované a fanoušky očekávané sólové album zpěváka Alana Bastiena. Jedná se o zpěvákovo debutové album s prostým názvem Alan Bastien, jehož producentem se stal Michal David.

Tohoto charismatického zpěváka s příjemnou barvou hlasu měli diváci dosud možnost vidět pouze jako představitele řady romantických muzikálových rolí hned na několika pražských divadelních jevištích. Představil se například v roli statečného Lancelota v muzikálu Excalibur, nechyběl ani v Golemovi a Angelice a jeho životní příležitostí se bezesporu stala role elegantního Gaskoňce D´Artagnana ve Třech mušketýrech.

Navzdory až mystickému černobílému designu alba je nabídka patnácti písní docela pestrá. Autorem hudby sedmi skladeb je již zmiňovaný Michal David, třemi písněmi shodně přispěli vynikající Karel Mařík a Bastienův divadelní kolega Juraj Bernáth. Nezanedbatelný je samozřejmě i autorský podíl samotného Alana Bastiena.



Směs hudebních žánrů

Na albu jsou rozpoznatelné hudební stopy popu a rocku jak 80., tak 90. let a nesmíme opomenout ani pochopitelné vlivy muzikálové. Pod texty písní, které nepostrádají příběh, vtip, ani emoce, se podepsala taková jména jako Lou Fanánek Hagen, Karel Mařík, Rudolf Kubík a výborná Hanka Sorrosová.

Album zahrnuje písně pomalé i rychlé, jejich poměr je však téměř přesně vyrovnán. První tři skladby na albu mají patřičný „odpich“, a proto následující píseň s názvem „Havraní pírko“, s téměř mystickou atmosférou a krásně znějícím melodickým refrénem, přináší alespoň trochu hudebního uklidnění. Po této skladbě následuje svižný duet „Panák lásky“ s vynikající Lindou Finkovou, zazpívaný s „nepřeslechnutelnou“ chutí a zkušeným nadlehem. K písničkám, které mají tu zázračnou moc dotknout se duše, patří nepochybně rocková balada „Už vím“. Koncertně znějící klavír a prožitá interpretace s čitelnou bolestí, lítostí a smutkem se stane silným zážitkem pro každého hudebního fanouška.



Balady jsou to pravé

Singlem celého alba je další hudebně i obsahově výrázná balada „Bůh to tak chtěl“. Přiznám se, že tato skladba je zároveň i mojí srdeční záležitostí. Píseň s něžnou melodií z autorské dílny Alana Bastiena nabývá ve spojení s textem Hanky Sorrosové, inspirovaným středověkými křížovými výpravami, na síle. Na této skladbě je vidět, že právě pomalejší písně tohoto typu a melodické balady s hlubokými texty jsou silnou parketou romantického Alana Bastiena.

Pokud bylo záměrem vydání Bastienova debutového alba nabídnout posluchačům kvalitní a inteligentní hudbu pro zábavu i klidné zapřemýšlení, pak je třeba říct, že se rozhodně zadařilo. Svůj podíl na tomto faktu mají rovnou měrou jak kvalitní hudba od autorů, kteří snad zklamat ani neumí, zajímavé hudební aranžmá, melodicky přemýšlivé texty, které mnohdy stojí až na hranici „vysoké poezie“, a v neposlední řadě i poctivý, profesionální pěvecký výkon a přístup samotného zpěváka i všech dalších muzikantů a hostů.



1. recenze, která dorazila k novému CD je pohled Mirky Sch.



Alan Bastien - debutové album, které se neposlouchá jenom ušima



Nevím, jestli bych se měla takhle svěřovat světu ale od chvíle, kdy jsem Alanovo CD prvně sevřela v ruce, ho mám u sebe už pořád. No to víte, že už je dávno i na všech počítačích, kam mám přístup a kde je bezpečno, ale marná sláva, nějak potřebuji i ten kontakt fyzický. Má to asi hned dva důvody, jednak se docela obyčejně potřebuji několikrát denně přesvědčit, že se mi to celé nezdá a že už jsem se opravdu dočkala a jednak se mi moc líbí vizuální podoba toho CDčka a ráda se k němu vracím. Vím, že výsledná podoba alba mnohé zaskočila nebo alespoň překvapila. Ale já si myslím, že design se povedl na výbornou, fotografie, a hlavně ta titulní, jsou nádherné. Každá fotka v bookletu Alana ukazuje v trochu jiné podobě, právě tak, jako je jiná i každá z písniček na jeho albu. Písniček je tam i s mušketýrským bonusem v podobě "Jediné" celkem patnáct a těžko říct, která z nich je nejlepší, hned po prvním poslechu mi připadaly skvělé úplně všechny. Nabídka, vypálená na černém disku s milou „srdcovou“ třináctkou uprostřed, je totiž, snad právě navzdory tomu až mystickému černobílému designu alba, úžasně pestrá. Poměr písní pomalých a rychlých je téměř přesně vyrovnán, autorem hudby hned sedmičky skladeb je hitmaker Michal David, třemi písněmi shodně přispěli vynikající Karel Mařík a Alanův divadelní kolega a rocker v jedné osobě, Juraj Bernáth. Nezanedbatelný je i autorský podíl samotného interpreta, Alan Bastien je autorem hudby k písním "Někoho má" a „Bůh to tak chtěl“. Na albu jsou rozpoznatelné hudební stopy popu i rocku jak z 80. tak i 90.let zrovna jako pochopitelné vlivy muzikálové. Za pozorný poslech stojí i texty všech písní, nepostrádající vtip a nadhled, příběh, myšlenku ani emoce.Většinu Michalových skladeb otextoval tradičně Lou Fanánek Hagen a také vynikající textař a herec Rudolf Kubík. O další texty se spravedlivě podělili univerzální Karel Mařík spolu s kytaristou Luďkem Navrátilem. O texty k Alanovým melodiím se pak vynikajícím způsobem postarala Hana Sorrosová. Sám Alan přiznává, že každý text má odraz v jeho vlastním životě a práci, pak je jasné, proč je jeho podání tak věrohodné a silné. Hned první tři skladby na albu mají patřičný "odpich", posluchači se dočkají i příslibu, že "Hudba bude hrát a tak to má bejt...". Skladba "Havraní pírko" s téměř mystickou atmosférou a krásně melodickým refrénem přináší trochu hudebního uklidnění a cennou radu, že i po těch největších ranách osudu, bývá snad nejlepší se bez ohlížení vydat na další cestu. Že to ale nebývá až tak jednoduché, se dozvíme hned z následujícího jímavého příběhu písničky "Sám", vyšperkované v poslední třetině krásným kytarovým sólem. Pak již následuje svižný duet "Panák lásky" s vynikající (a čím dál lepší) Lindou Finkovou, zazpívaný s "nepřeslechnutelnou" chutí a zkušeným nadhledem. Další píseň "Někoho má", s lehkou ironií prezentovaná předzvěst končícího vztahu, zaujme kromě tradičně příjemného zvuku bicích i kouzelným textem Hanky Sorrosové. Optimistickým vyznáním a zároveň krásnou přiležitostí pro kytaristu je romantická skladba "Voníš". Za zmínku stojí určitě i další skladby alba, rocková "Znáš mě" i "Rád bych zapomněl", životní příběh "Smutné dámy", melodické "Obrázky života" i hitovka "Za tebou", jako vystřižená z toho nejlepšího z "osmdesátek".

K písničkám, které mají tu zázračnou moc dotknout se duše, patří určitě rocková balada "Už vím". Koncertně znějící klavír a prožitá interpretace s čitelnou bolestí, lítostí a smutkem, je pro mne nádherným zážitkem. Singlem alba a prozradím, že mou okamžitou "srdeční" záležitostí je další balada "Bůh to tak chtěl". Má jednoduchou ale přitom krásnou, něžnou melodii. Ve spojení s textem Hanky Sorrosové inspirovaným středověkými křížovými výpravami však nabývá na síle. Výsledek je nádherná citová věc, nad kterou se musí přinejmenším zamyslet i to největší "poleno".  Templáře nedobrovolně odcházejícího do svaté země už smrt neděsí, při vzpomínce na jeho Jeanne je mu přece i nebe blíž. Dávná templářská přísaha Bůh to tak chtěl (Deus le volt !) má pro něj dvojí význam, dává mu naději na nové setkání a přináší smíření s nevyhnutelnou smrtí.
Je zřejmé, že právě takové pomalejší písně a melodické balady s hlubokými texty jsou silnou zbraní romantického Alana Bastiena. Pokud bylo záměrem vydání jeho debutového alba nabídnout posluchačům kvalitní a inteligentní hudbu pro zábavu i klidné zapřemýšlení o všem dobrém i zlém, co život přináší, pak se tedy rozhodně zadařilo a více jak roční úsilí věnované přípravám se vyplatilo. Svůj podíl na tomto faktu mají rovnou měrou jak opravdu kvalitní hudba od autorů, kteří snad zklamat ani neumí, velice zajímavá hudební aranžmá, melodické přemýšlivé texty mnohdy až na hranici "vysoké" poezie a v neposlední řadě i profesionální pěvecký výkon a poctivý přístup Alana Bastiena i všech muzikantů a hostů.

A co říct závěrem ? Za posledních deset dní, co mám u sebe tohle CD jsem ještě neposlouchala nic jiného. Přijde mi to totiž tak nějak zbytečné. Třeba to jednou přejde ale pochybuji. Díky Alane ! Díky Jano !


Křest Alanova debutového solového CD proběhl v klubu JAVA CAFE v pondělí 23.6.2008 za účasti mnoha Alanových kamarádů a kolegů z divadla. CD bylo pokřtěno Alanovým oblíbeným nápojem - nealkoholickým pivem. Jako kmotry si Alan vybral svoji muzikálovou kolegyni a kamarádku Moniku Absolonovou a dva Zlaté hochy z Nagana Pavla Pateru a Martina Procházku. Všichni tři popřáli cd-éčku mnoho úspěchů  . . . k tomuto přání se připojil i producent alba Michal David. Alana na jeho solove kariéře přišli podpořit i jeho muzikáloví kolegové Jarda Holub, Petr Poláček, Juraj Bernáth, Ivan Vyskočil, Jan Kuželka, Lešek Semelka, Šárka Vaňková, Mario Čermák, Libuška Vojtková, Petr Pečený, Marian Vojtko,
a mnoho dalších . . . . :)))